Strategie počítačových pirátů se mění

První viry se začaly objevovat zejména v souvislosti s Internetem, a jak šel čas, zdokonaloval se nejen způsob antivirové ochrany, ale i formy virových útoků. Nelze jednoznačně říci, kdo je o krok napřed, zda tvůrci virů, nebo jejich vyhledávači a likvidátoři, každopádně, jak se říká, čert nikdy nespí. Toto pořekadlo byste měli mít na paměti a pamatovat na pravidelné aktualizace operačních systémů, programového vybavení, a také antivirových programů.
zločin na internetu
Někdy však ani to nestačí. Zločin je zkrátka občas napřed, a to si dobře uvědomují zejména IT specialisté. Znáte-li ve vašem okolí někoho takového, kdo skutečně prošel více specializovanými obory a v tomto odvětví se poměrně dobře vyzná –  pokud není úplný hlupák, nejspíš vás bude odrazovat od využívání výpočetní techniky pro práci s citlivými osobními údaji. Zkušený „ajťák“ zpravidla nevyužívá internetové bankovnictví, vybírá peníze ze svého účtu přímo v bance, nemá platební kartu, nenavštěvuje bankomat, a nemá na svém počítači žádná zásadní osobní zneužitelná data. Využívá výpočetní techniku pro skutečné „výpočty“, evidenci spotřeby energií, nebo diář, seznam položek na nákup, pro sledování filmů a poslech hudby, pro surfování na webu, a pro občasné nákupy v e-shopech bez registrace, kde nejsou  k dispozici žádné benefity.

Zastaralé routery, organizace a podniky bez dostatečného zabezpečení

Je zkušený ajťák paranoidní? Ne tak docela. Cokoliv je totiž připojeno k Internetu, může být viditelné i pro někoho, kdo vás zrovna nemiluje, a rád by vás okradl. Této strategii se hackeři snaží přiblížit nyní tzv. pátou generací škodlivého kódu. Takoví lidé jsou velmi rafinovaní a kombinují při tom několik vlastností škodlivého programu.
Piráti vyhledávají nyní citlivá a zranitelná místa jak jednotlivců, tak i organizací. Zaměřují se často na síťová rozhraní, např. routery. Řada lidí vůbec netuší, že právě toto zařízení může efektivně posloužit k odchytávání komunikace přes síťové rozhraní. Moderní a dobře nastavené zařízení je sice zabezpečeno dostatečně, v Česku je však v současné době stále velké množství zranitelných síťových prvků, což je až zarážející. Podle posledních průzkumů bylo v roce 2017 tomuto nebezpečí vystaveno zhruba 97 procent organizací. Jedná se především o městské a obecní úřady, nemocnice, občanská sdružení, spolky, dokonce i o globální korporace.
anonymní hacker
Situace je o to horší, že to ohrožuje i bezpečnost samotných klientů těchto organizací, kteří přistupují na jejich webové stránky. Touto cestou lze pak přenést škodlivý kód do uživatelského počítače nebo mobilního telefonu. Nejčastěji to bývá odposlouchávací a odchytávací malware a v poslední době je řada zařízení zneužívána i pro těžbu kryptoměn na dálku. K tomu se používají dokonce i některé prvky chytré domácnosti, např. kamery, televizory, přehrávače, termostaty, atd.